Mlýnská kolonáda

Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)

Původní Zítkova vize o vzhledu neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Po svém dokončení nebyla kolonáda přijata s velkým nadšením. Prý neladila s charakterem lázeňského centra.

Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy.

Název

Pramen Skalní 53°C

Pramen Libuše 62°C

Pramen Kníže Václav I
65°C

Pramen Kníže Václav II
58°C

Pramen Mlýnský 56°C

Pramen Rusalka 60°C

Název

Pramen Skalní 53°C

Pramen Libuše 62°C

Pramen Kníže Václav I
65°C

Pramen Kníže Václav II
58°C

Pramen Mlýnský 56°C

Pramen Rusalka 60°C

Popis

Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla
jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř
menších pramenů.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé
soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl
měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních
váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti

Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke
koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit
téměř ve všech českých lékárnách.

Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z
něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z
Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene,
která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.